Orientální koutek

Japanofilův červen, díl druhý

30. června 2014 v 20:45 | Annika~
I v druhé polovině letošního června mě čekalo vcelku slušné množství, konkrétně tři akce související nějak s Japonskem. Původně jsem chtěla absolvovat i čtvrtou, na tu jsem si ale dosud nenašla čas - což ovšem nevadí. Výstava Japonismus v českém umění bude v Salmovském paláci ještě celé prázdniny.
A čehože jsem se to účastnila tentokrát? Ochutnala jsem výborné pohankové nudle čerstvě připravené japonským kuchařem, zhlédla ve školním klubu představení rakugo a na velvyslanectví v Hellichově komediální film ze školního prostředí.

Japanofilův červen, díl první

13. června 2014 v 21:01 | Annika~
Seběhlo se toho - a ještě se seběhne - tento měsíc mnoho, až mě to překvapuje. A jelikož jsem ve virtuálním světě člověk sdílný, nechce se mi své drobné prožitky nechávat jen pro sebe.
Tento článek by měl obsahovat report z poloviny událostí, které se týkají Japonska a letošního června (zkoušku z japonských dějin 2.6., japonských reálií šestého a japonského písma před dvěma dny teď nepočítám). Jde o Bodaidžu macuri, neboli Svátek lip, na pražském Vyšehradě, a výstavu japonské batiky v paláci Adria. Druhou polovinu, o níž článek doufám někdy v budoucnu přibude, se zažít teprve chystám, tak snad vše vyjde a snad to bude pěkné!

Nihongo Benron Taikai 2014

14. dubna 2014 v 17:00 | Annika~
Duben je můj oblíbený měsíc. Nejenom proto, že vše se zelená a kvete, ale i díky jisté skvělé akci, která se pokaždé pořádá v jednu dubnovou sobotu. Soutěž v japonském přednesu.
Letos to byl 38. ročník a zároveň pátá soutěž, na které jsem se nějak podílela a druhá, které jsem se účastnila. Rovnou říkám, že jsem se neumístila - bohužel až pár dní po odeslání textu jsem zjistila, že jej mám plný gramatických nepřesnůstek a chyb. Nijak mi to ale nevadilo, nešla jsem po výhře, ale po zkušenosti, která je narozdíl od výhry pokaždé jistá :-)

Jak jsem šla za školu (nejen) kvůli kotu

26. listopadu 2013 v 17:20 | Annika~
Schválně píšu viděla a ne slyšela - protože jak zní tradiční japonský nástroj koto jsem věděla už dlouho předtím - jen jsem jej nikdy neviděla naživo. Až minulé úterý v Divadle Na Prádle na vystoupení Malého divadla kjógenu.
Jelikož nejsem žádný odborník na japonské hudební nástroje, můj popis kota bude možná dosti nedostačující a nepřesný, tak pro jistotu doporučuji podívat se ještě do nějakého jiného zdroje informací.
Koto je vlastně jakási japonská harfa vyrobená z pavlovniového dřeva. Má třináct strun na které se drnká třemi "drápky", které si hráč nasadí na prsty. Je dlouhé asi jako psací stůl. Při hře nástroj leží na zemi (na jedné straně podložený takovým malým stupínkem - je to vidět na obrázku) a hudebník u něj klečí. Ladit se dá pomocí těch bílých pohyblivých můstků, které jsou rovněž vidět na fotografii. Drnká se jen v jedné jeho části (v té na obrázku bližší), v té druhé se podobně jako u jiných strunných nástrojů struny dají mačkat a tím dále upravovat jejich výška. Zvuk nástroje je nádherný, doporučuji si jej někde na internetu poslechnout.

NatsuCon 2013

30. srpna 2013 v 20:18 | Annika~
Letos jsem s krvácejícím srdcem nejela kvůli maturitě na Animefest, a na Advik se dobrovolně vykašlala, protože mě letos vůbec nezaujal program. Místo toho jsem náhodou narazila na NatsuCon, který mi jako celek připadal mnohem zajímavější, a navíc to byl jeho úplně první ročník. Rozhodla jsem se to tedy risknout. A jako obvykle - ani v nejmenším nelituji! :-) A to i přes to, že můj obvyklý doprovod se rozhodl, že už na cony jezdit nebude, tak jsem téměř celý čas na conu strávila sama.

Bodaidžu macuri (sobota 8.6.)

14. června 2013 v 10:40 | Annika~
V posledních článcích jsem (ne)nápadně naznačovala, že jsem se vydala na jakousi akci. Například můj nedávný epos o spálených nohou. Nebo Nemalé radosti. Konkrétně v onom eposu jsem zmiňovala taková divná slova jako třeba "kjógen". Co to může být takový kjógen? To se vám právě zde chystám objasnit :-)
Už loni jsem se chtěla na Bodaidžu macuri, česky Svátek lip, podívat, ale cosi mi do toho vlezlo. Tradičně se tato akce koná na Vyšehradě, ale letos kvůli podmáčené půdě bylo místo konání přesunuto do bezpečné Botanické zahrady. Neváhala jsem tedy, popadla foťák a s radostí vyrazila. Tolik věcí mě tam zajímalo. A nejvíce ze všeho právě onen kjógen...

Deštivé putování za čajem (a nejen za ním)

12. května 2013 v 9:55 | Annika~
Mačča... můj milovaný čaj. Hustý. Temně zelený. V glazované mističce. Miluji ten pocit, když jej piju.
Naposledy jsem však tuto japonskou specialitu pila někdy před rokem. Posledních pár měsíců jsem si na to pořád stěžovala - tolik se mi po té hořké syté chuti stýskalo. Když tu najednou jsem na stránkách pražské Botanické zahrady zjistila, že nejen že zvou návštěvníky do nově zrekonstruované japonské zahrady, ale dokonce i že je připraven doprovodný program, jehož součástí je čajový obřad. A možnost ochutnávky rovněž! Neváhala jsem a i přes déšť jsem se tam vypravila. Vždyť to mám tak blízko a permanentku zadarmo! Byl by hřích tam nejít.

Nihongo benron taikai 2013

21. dubna 2013 v 21:08 | Annika~
Benron taikai! Soutěž v japonském přednesu! Jedna z mých nejoblíbenějších každoročních událostí! Včera se konečně zase konala. Tolik jsem se na ni těšila!
Byl to již můj čtvrý ročník. Účastnila jsem se ale jen jednou, a to loni. Kdybych letos nematurovala, určitě bych to ale zase zkusila. Ale jelikož jsem si nechtěla přidělávat práci - pamatuji si, jak moc času jsem nad svým textem loni strávila - přišla jsem si tentokrát jenom zazpívat. Bylo to opět nezapomenutelně hezké. Příští ročník nesmím vynechat, bude to můj pátý.
Jak je na obrázku vidět, chybí mi program 35. ročníku, mého druhého. Na něj jsem totiž přišla velmi pozdě a spěchala jsem, tak jsem si ho nevzala...

Podvečer v rytmu japonské tradiční hudby

22. ledna 2013 v 12:14 | Annika~
うれしい〜 Miluji svoji jazykovou školu, fakt že ano! Neskutečně si vážím toho, že naše paní učitelky pořádají tolik japonsky zaměřených akcí. Člověk se pořád seznamuje s novými zajímavými zážitky, s novými lidmi a užije si spousty zábavy. A proto, budete-li se někdy chtít učit japonsky, rozhodně neváhejte a pojďte k nám! :-)
Včera v podvečer se u nás konal koncert, kde jsem poprvé v životě viděla naživo šamisen. To je ten pěkný nástroj na obrázku. Nevíte-li, jak zní, poslechněte si písničku vlevo v menu, tu druhou. Šamisen zde hraje hlavní melodii.

Jak se opět naše jazykovka rozezněla hudbou

8. prosince 2012 v 10:09 | Annika~
Včera v hodinách již spíše večerních proběhl u nás, v Jazykové škole hlavního města Prahy adventní koncert na chodbě v prvním patře. Stejně jako loni, my japonštináři jsme se také přišli zúčastnit. Loni jsme zpívali pouze dvě písničky, plus jedna naše studentka hrála na harfu své samostatné číslo, letos však jsme zpívali písniček hned pět, a kromě harfistky sólově vystupovala i má skromná maličkost na zobcovou flétnu.
 
 

Reklama


Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet