Obrazárna

Zámecký skleník

2. září 2013 v 14:41 | Annika~
Někdy na začátku prázdnin jsem se s rodinou vypravila na moravský zámek Lednice. Drobnou reportáž z tohoto výletu už jsem napsala, a pokud si dobře pamatuji, slibovala jsem v ní, že vyvěsím samostatný článek s fotografiemi z místního skleníku. Neočekávejte žádná hypermegaumělecká díla, nejsem žádný fotograf a fotím pouze digitálním foťáčkem. Pouze jsem si jen chtěla udělat radost fotografiemi cizokrajných rostlin v pěkném prostředí a nyní bych se s vámi o ni ráda podělila :-)

Po roce v Zoo Praha

3. července 2013 v 11:38 | Annika~
Už loni jsme se sestřičkou využily akci "za jedničku na vysvědčení z přírodopisného předmětu = vstup za korunu". Letos jsme se jí rozhodly využít znova. Sice se nám to teď prodražilo - vysvědčení s jedničkou přinesla k pokladně jen sestra - já z bižule nematurovala a v druhém pololetí už jsme ji neměli, tak jsem musela platit krásných studentských stopadesát korunek - ale nijak příliš nám to nevadilo. Od naší poslední návštěvy totiž v zoo proběhlo mnoho změn, které jsme chtěly vidět. Nový pavilon pro slony a pro hrochy, nedávno narozené slůňátko Sita... A také nás samozřejmě zajímalo, jak to tam vypadá po záplavě.

V potoce je velká voda, vezme-li tě, bude škoda...

5. června 2013 v 10:10 | Annika~
...aneb Očité svědectví jedné zvědavé obyvatelky Prahy 8, která popadla foťák a vyrazila dokumentovat menší přírodní pohromu, která zasáhla (nejen) její město.

Uvařte si stejně jako já dobrý černý čaj s příchutí vanilky a jablek (ale můžete klidně i nějaký jiný), a pojďte se se mnou vydat do Botanické zahrady a jejího okolí na obhlídku, jak to vypadá dole pod kopcem u řeky.

Petřín a náhodně objevená zahrada

25. května 2013 v 10:53 | Annika~
Jednoho dne během svaťáku bylo velmi, veeeelmi krásně. Tehdy mi ještě nehořelo za patama, tak jsme se se sestřičkou rozhodly, že vyrazíme na procházku na Petřín, protože už jsme tam dlouho nebyly. Prozíravě jsme vzaly i foťák.
Nejprve jsme se motaly po areálu Strahovského kláštera, nakoukly dovnitř do hlavní chrámové lodě, a pak zklamaně odešly, když jsme zjistily, že vstupné do knihovny je strašně vysoké. Potom jsme se promenádovaly po chodnících na zelených svazích kopce, vylezly na vrchol pod rozhlednu, chvilku seděly na lavičce a sestra mě zkoušela ze zeměpisu, a poté jsme se chystaly sejít zase dolů. Nechtěly jsme však jít stejnou cestou, jakou jsme přišly, ani sjíždět dolů lanovkou, a tak jsme se vydaly hledat jinou alternativu. Chvíli jsme kráčely, kam nás nohy nesly, když tu najednou jsme prošly kolem jakési brány. Přešly jsme ji bez výrazného povšimnutí, ale pak mě napadlo, že bychom mohly nakouknout dovnitř. Koutkem oka jsem totiž zahlédla zářivé barvy a zaslechla lidské hlasy, hlavně cizí řeči zahraničních turistů. Vstoupily jsme tedy, a mně bylo hned jasné, že jsme dobře udělaly. Brána byla zevnitř ověšená fialovými hrozny vistárií. Ocitly jsme se v nádherné zahradě prosluněné k západu se chýlícím hřejivým sluncem. Všude rostly spousty květin! Mnoho fotek jsme nenafotily, i když bychom rády - baterky ve foťáku bohužel docházely. Slíbila jsem si, že se někdy v blízku do těch míst podívám ještě jednou a s pořádně nabitými baterkami...

Putování za růžovou a bílou

26. dubna 2013 v 21:18 | Annika~
Jak se má člověk soustředit na zpracovávání maturitních otázek, když je venku tak nádherně? To je vyloženě nechutná provokace. Proč není maturita někdy v zimě, kdy je venku šeredně chladno a nikomu se ven nechce?
Sice zatím v práci postupuju velmi pomaličku, ale i tak mi to nedalo a obětovala jsem celé pondělí dlouhé procházce, jejímž hlavním cílem byly rozkvetlé třešně - a nejen ony, prostě všechny stromy obtěžkané záplavami růžových nebo také bílých květů. Loni jsem je stihla vidět jen tak tak, tak jsem si to letos musela pořádně vynahradit.
Víte, co je to hanami? Doslova "sledování květin". Japonská slavnost, při níž se sejdou lidé pod rozkvetlými sakurami, popíjejí a obdivují jejich prchavou krásu. Tak přesně na takovéhle malé "hanami" jsem si vyrazila. Až na to, že sice jsem seděla pod rozkvetlými třešněmi, ale úplně sama, a ne s kalíškem sake, ale s pořádným plastovým kelímkem studené malinovky. V korunách stromů nad mou hlavou to bzučelo ostošest, včely rychle a pilně opylovaly. Ale do kelímku mi světedivse spadl jen jeden jediný hmyzák, a to malinký brouček. Stihla jsem jej vylovit ještě živého...

Výstava "Monarchie"

30. března 2013 v 13:23 | Annika~
Než začnu nějak rozsáhleji popisovat, na jakouže jsem to šla výstavu, nejprve bych se chtěla omluvit, že nemám dost kvalitních fotek. Mohla jsem fotit pouze bez blesku, a tak to vyšlo... nu, velmi všelijak. Snažila jsem se všechny fotografie řádně upravit v počítači, ale ze špatných fotek holt umělecká díla dělat neumím.
A teď již k tématu :-) Byla jsem se ve čtvrtek i přes lehkou rýmu poprvé v životě podívat do nové budovy Národního muzea na výstavu "Monarchie". Starou, tu slavnou budovu, teď myslím rekonstruují.
Tato výstava je věnovaná životu v Rakousku-Uhersku. Je zde možno vidět nejen portréty a šaty královské rodiny, ale i jak se žilo měšťanům, venkovanům, a dokonce i dětem. Přesněji řečeno, viděla jsem jen tuto část, ono je ještě spousta věcí patřících k této výstavě vystavěno v jiných budovách jako je Náprstkovo muzeum nebo České muzeum hudby. Ale tam se vypravím třeba zase jindy :-)
A tak tedy jelikož se zaprvé docela zajímám o dějiny, zadruhé jsem zrovna zpracovávala k maturitě toto dějinné období a zatřetí vstupné pro studenty nebylo špatné, nemohla jsem jinak, než se na tuto výstavu podívat. Pohodlně se tedy prosím usaďte a pojďte mým objektivem nakouknout do bohužel krapet rozostřených útržků říše, která u nás fungovala ještě před zhruba sto lety.

Jen drobné přání

23. prosince 2012 v 19:43 | Annika~
Vždycky mě docela bavilo psát dopisy (pokud jsem zrovna neměla problém s tím, že jsem zapomněla adresu, jak se mi v posledních letech stávalo u jediného člověka, kterému teď píšu dopisy, nebo spíše pohlednice z cest). Stejně tak mě pokaždé bavilo dopisy dostávat, víc než e-maily. Lidské písmo je mohem osobnější než počítačové fonty, a to se mi moc líbí. A proto jsem se rozhodla po dlouhé době napsat krátký dopis. Dopis u nějž nemusím přemýšlet nad adresou. Dopis veřejný. Dopis pro všechny.

Listopad u nás na kopci

15. listopadu 2012 v 18:01 | Annika~
Dnes byla venku hezká mlha a času habaděj, tak jsem se rozhodla jít pěšky do školy přes nedaleký lesík či park, jak chcete. Vzala jsem si s sebou pro všechny případy foťák. A takhle to dopadlo:

Kvítí v Botanické v Praze

28. srpna 2012 v 18:16 | Annika~
Včera jsem po dlouhé době opět navštívila Botanickou zahradu. Nedávno mi propadla permanentka, tak jsem si vyřídila novou a vyfotila různé rostlinstvo (a sem tam i zvířectvo). V létě je to v Botanické vždycky krásné. Přijde mi, že v tu dobu toho nejvíc kvete.

Pátrání po jaru

9. dubna 2012 v 8:11 | Annika~
Bohužel, ač je jaro, počasí je pořád takové ponuré. Včera, těsně před tím, než jsem vyrazila na můj druhý hetasraz, dokonce u nás opravdu hodně sněžilo. V tu chvíli jsem si pomyslela, jak by asi v tu chvíli vypadaly třešně v botanické zahradě. Člověk, který by to viděl na fotografii, by přemýšlel: "To sněží nebo padají okvětní lísky?" K této představě jsem došla díky tomu, že den předtím jsem právě navštívila pražskou Botanickou zahradu - mám do ní permanentku. Chtěla jsem se podívat, jestli právě tam není toho jara o trošku víc, než na sídlišti, kde bydlím...
 
 

Reklama


Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet