Týden s panem admirálem

25. května 2014 v 20:01 | Annika~ |  (Ne)malé radosti
I tento týdenní přehled hodlám velmi neoptimisticky začít stížnostmi na toho zrádce života. Na Srdci blogu byl nedávno napsán článek o bránění se proti spamerům. Jako by to přivolali. Mé království je nyní pod útokem jakýchsi nechutných, pravděpodobně řeckých vetřelců. Co jsem komu udělala? Proto se nelekněte, že u pár článků jsem uzavřela komentáře. Nebaví mě to věčně mazat a blokovat, když vidím, že to stejně k ničemu nevede.
Ale teď již z jiného soudku. Mé druhé zkouškové období začalo a mám doufám že úspěšně za sebou další tři zápočty. Tu hlavní náplň tohoto týdne však tvořila seminárka do dějin o admirálu Isorokuovi Jamamotovi, který je znám hlavně díky tomu, že útok na Pearl Harbor byl jeho nápad. Psát "neseminárně" mi teď skoro až dělá obtíže. Proto, bude-li dnešní článek poněkud sucharského rázu, víte proč to je. Jsem stále ještě naprogramovaná na jiný mód.



頑張るタイム! Aneb stůl ve zkouškovém módu, a to jsem ho ještě poklidila.

1. Jelikož minulý týden byl propršený a studený, překvapilo mě pondělní krásné počasí, které se pak drželo i v následujících dnech. Šla jsem tuto změnu oslavit návštěvou místního plavečáku, kde mám zařízenou permanentku, ale už jsem tam nebyla půl roku.
Plavu spíš jako sekyrka ke dnu než jako elegantní mořská panna, za což může má odvěká hrůza z noření hlavy do vody, a mnoho jsem toho nenaplavala, neb jsem od léta vyšla z kondice. I tak mi ale těch šest bazénů s přestávkou po každém přineslo velkou euforii. Doufám, že během léta se mi zase zadaří plavat deset bazénů s minimem přestávek. Až bude po zkouškách, budu tam pečená vařená :-)

2. V úterý jsem se již po mnohokráté za tento školní rok vypravila do divadla Na Prádle za kjógenem. Tentokrát však náplní večera neměl být jen kjógen, ale i koncert na koto a barokní flétnu, což mi přišlo jako zajímavá kombinace.
Nejdříve ze všeho se však hrál onen kjógen. Byly to mé oblíbené Lišky z ostrova Sado, které už jsem viděla jednou, mám pocit že na podzim. Představení - jak také jinak - nezklamalo a výborně jsem se bavila.
Druhou polovinu večera zahájila čínská pohádka Student a volavka, kterou jsem viděla rovněž podruhé a kterou mám ráda tak průměrně. Pak však již přišlo koto.
Nejprve ze všeho paní Wada zahrála první část skladby Rokudan, a pak před našima očima proběhl zajímavý hudební experiment. Skladba byla přetransponována o trošku výš a flétnistka k ní začala hrát greogoriánský chorál Credo. Výsledek byl opravdu překvapivý - obě skladby se velmi pěkně doplňovaly! Poté jsme slyšeli ještě další skladbu jen pro koto, která se mi nesmírně líbila, (myslím, že se jmenovala Midare...) a ještě jednu pro oba nástroje jménem Haru no umi. Barokní flétna a koto spolu zní opravdu zajímavě. A zjistila jsem, že se mi to moc líbí.
Jako přídavek pak hudebnice zahrály Mezi horami a Ej lásko lásko v úpravě pro tyto dva nástroje. Rovněž zajímavé na poslech. Opravdu jsem ráda, že jsem ten večer vyhradila právě tomuto zážitku. Protože mé uši byly potěšeny nejen "bláznivými slovy", jak by se dalo česky přeložit slovo kjógen, ale i libozvučnými tóny.

3. Další kredity jsou v kapse, juch. Je to fajn vidět, že to zkouškové aspoň trochu ubíhá. Tento týden nebyla ani jedna zkouška, jen tři zápočty, které však už nešly získat jen docházkou jako na těláku. Náslech byl poměrně jednoduchý, ale také se tam vyskytlo pár záludností. Tři kredity - checked. Gramatika byla velmi peprná a výsledek zatím neznám. Doufám že dopadne dobře. Četba textů mi naproti tomu přišla velmi pohodářská. Výsledek rovněž nemám, ale předem říkám checked.

4. Po několik dní mi tento týden dělala radost knížka příběhů z fiktivní vesnice Želary od Květy Legátové, nesoucí název právě podle oné vesnice. Panečku, to bylo tak skvělé čtení, že bych si to klidně celé ihned přečetla znova! Zda napíšu o tomto díle článek jsem se ještě nerozhodla - čím víc se mi dílo líbí, tím hůř se mi o něm píše.
Pokud máte rádi příběhy leckdy tvrdých a spletitých lidských osudů, zasazené prostředím do divokých hor a časem do první republiky, myslím, že vám tuto knížku mohu s čistým svědomím doporučit :-)

5. Hokej mi přijde nezáživný a nefandím mu. To už mi přijde mnohem lepší fotbal, na který se občas i vydržím dívat a sem tam se u něj i opravdu dobře zabavím.
V sobotu večer jsem s rodiči sledovala finále Ligy mistrů, či jak se ta hrůza jmenuje. Velmi mě tento zápas potěšil svým zajímavým průběhem, ač nefandím ani Realu ani Atlétiku. Přiznávám, že se už docela těším na blížící se mistrovství světa :-D

6. Po několika dnech velení Spojenému loďstvu, likvidování amerických letadlových lodí a prchání před osmnácti lightningy nad bougainvillskou džunglí se mi konečně podařilo odevzdat seminárku. Byl nejvyšší čas ze dvou důvodů. Deadline je v pondělí. A hlavně, už jsem z toho všeho začínala pomalu šílet. Teď už se jen modlím, aby vše bylo v pořádku a vyučující mi v textu našel co nejméně nedostatků.

7. Abych si oddechla po seminárce, vydala jsem se obstarat do čajovny dva sypané bylinkové čaje a následně zamířila do Botanické na výstavu bonsají. Počasí bylo excelentní, bonsaje krásné. Článek s nacvakanými obrázky jistě někdy časem přibude :-)


いいね!


Jednou z mých vůbec nejoblíbenějších písniček, kterou zbožňuji již od útlého věku, je tato. Pochází z alba Spirituály a balady, jednoho z nejkrásnějších od skupiny Spirituál Kvintet, která mě provázela celým dětsvím i dospíváním a bude mě provázet asi až na konec životní poutě.
Tento týden mi svými tklivými tóny zpříjemnila odpočinek po práci na seminárce.


Tak příště naposledy! To to uteklo!

Annika~
 


Komentáře

1 V. V. | E-mail | Web | 25. května 2014 v 21:04 | Reagovat

Grutuluji k úspěšným zkouškám. :)
Kdy já jsem naposled byla plavat? Většinou chodím jenom v létě k babičce do bazénu, nemám v tomhle ohledu ráda přílišnou pozornost...
Máš pěkný stolek, tolik kytiček proti rakovině! :)
Želary bych si taky moc ráda přečetla. Viděla jsem film, který mě naprosto dostal, věřím tvým slovům, že je kniha krásná. Těším se na recenzi a doufám, že se ke knize brzy dostanu. :)

Páni, tohle byly už předposlední radosti. To to uteklo. Pamatuji si na tvé první, trochu rozpačité a plné radosti z toho, že se do něčeho takového pouštíš. :)

2 Taure Taure | E-mail | Web | 27. května 2014 v 7:11 | Reagovat

Jé, taky bych ráda chodila plavat :). Plavání mě baví mnohem víc než běhání :).

Jinak pěkný týden :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet