Tropické Vánoce

29. ledna 2014 v 20:54 | Annika~ |  Obrazárna
Všichni si oddechli, že Vánoce jsou za námi, jen já tady s nimi měsíc po nich ještě straším. Ale není třeba se ničeho obávat, tento článek s Vánoci nemá prakticky nic společného. Jen datum, kdy byl tento drobný zážitek, o kterém se chystám psát, zažit. Na Štědrý den totiž bylo v trojské botanické zahradě možné jít zadarmo do skleníku Fata Morgana. A jelikož jsem měla hned dva dobré důvody, proč této nabídky využít, nemusela jsem se dlouho rozhodovat a v dopoledních hodinách s maminkou vyrazila směrem do Troji...


Prvním důvodem, proč jsem byla pro návštěvu skleníku, byl ten fakt, že má permanentka zdarma se na Fatu Morganu nevztahuje, tudíž už jsem v ní převelice dlouho nebyla. Naposledy když jsem byla asi tercián. A s druhým důvodem jsem si nebyla úplně jistá, ale tak nějak jsem si jej vydedukovala, že by mohl být správný: je prosinec, tudíž po skleníku nebudou lítat ti obrovští škaredí motýli, kteří tehdá před lety, když jsem byla ve Fatě poprvé, ještě o trochu více prohloubili mou hrůzu z jejich živočišného druhu. Protože jsem si ale přeci jen nebyla jistá - sice vím, že hmyz v zimě spí, ale šatní molové a jiné potvory přece taky v teple domova v klidu zimu přežívají, tak proč by nemohli motýli ve skleníku? říkala jsem si v hrůze - tak jsem po cestě z kopečka směrem od Bohnic kráčela trochu vystresovaná. Ale těšila jsem se.



Uvnitř v malém vestibulu bylo docela hodně lidí. Sundaly jsme si bundy, schovaly je do tašek a vstoupily do prostor skleníku. Vzduch nebyl ani zdaleka tak příjemně vlahý jako tenkrát ve skleníku na zámku Lednice, ale brzy jsem klimatu, které by se dalo krájet, přivykla.
Nyní bude následovat asi čtyřiadvacet fotografií z vnitřku.


Toto byla jediná fotografie, kterou jsem pořídila v prvním úseku cesty skleníkem. Velmi brzy jsme totiž vlezly do tunelu, kde kolem nás plavaly rozličné rybičky. Trošku se mi ze zvětšovacích skel akvária motala hlava, ale nebránilo mi to v tom, abych se cítila dostatečně unešená nádherou všech těch zajímavých stvoření, která plavala za nimi. V tu chvíli jsem úplně zapomněla na dvě věci:
1. na Pivoňčiny hororové historky z jejího akvária a leckdy kuriózní, ba dokonce až nechutné osudy rybiček, o kterých mi vyprávěla v dobách, kdy jsme byly spolužačky
2. fotit.

V akvárkovém tunelu hulákaly děti, a tak když jsem si dostatečně prohlédla všechny rybky, přesunula jsem se do dalších prostor a s obavami se rozhlédla kolem sebe. Zde měli být nenávidění motýli. Nikde jsem však žádné neviděla. Oddechla jsem si a s nyní lehkým srdcem se pustila do dokumentování okolí.



A přeci jen tu jedny rybičky mám! :-)





U rybiček jsem na Pivoňku zapomněla, zde jsem si na ni naopak vzpomněla v souvislosti s mým ibiškovým komplexem.


Staraly jsme se na gymnáziu společně o čtyři ibišky. Já o dva, Pivoňka o dva. Ty její vždycky kvetly. Ty moje neměly nikdy ani poupě. Krutá to nevraživost osudu!
Tenhle kvetl krásně. A měl nádherně orosené okvětní listy.


To žluté uprostřed vypadá jako vchod do jiného světa. Do domečku květinové víly. Jako by se tam schovávalo sluníčko. To však onoho dne pěkně svítilo.




Tenhle oranžový kvítek je vidět i na fotografii předtím. Strašně špatně šel fotit. Pod baldachýnem všeho toho cizokrajného houští byla úplná tma.


Už jsem se zde někdy svěřovala, jak se mi moc líbí bambus?


A nejen bambus. I tyhle gigantické listy. Však také jsem je v Lednici fotila jako o závod.


Hm... čtenáři gramotní v oblasti biologie, slyšte a pomozte: říká se tomu láčkovky, nebo už jsem opravdu všechny své staré botanické znalosti vypustila z hlavy ve prospěch Zeamiho květu?




Já nevím... ale mě tyhle květy připadají krásné, ale strašidelné. Jako by mě chtěly zakousnout.



Při pohledu na tuhle fotku si vždycky vzpomenu na ono podzimní odpoledne, kdy jsem jela na Bertramku a tam fotila a psala haiku na volební lístek. Trochu podobné kvítky rostly u osamělé Mozartovy busty.




Tyhle květy mi přišly opravdu zvláštní. Ale líbily se mi.


A zde naše prohlídka skončila. Oblékly jsme si bundy, snědla jsem čokoládičku ukradenou z vánočního stromku a vydaly se domů. Jak jsme tak kráčely tichou Trojou, diskutovaly jsme s maminkou o kráse či nekráse okolních domů a jejich zahrad, když do mě drkla a ukázala za plot domu, kolem kterého jsme právě procházely:


A takto úsměvně skončil náš tropický vánoční výlet :-)


Annika~
 


Komentáře

1 Kariol Kariol | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 14:37 | Reagovat

Už jsem si říkala, žes možná chtěla přispět do ukončené vánoční soutěže na blog.cz :D
Když mi bylo tak deset, možná méně, taky jsem (s tetou a sestrou, zdarma kvůli nějaké akci) na Štědrý den spatřila zimní vzhled botanické zahrady v Troji. Moc jsem z toho neměla, takže doufám, že se tam podívám třeba někdy na jaře nebo tak. :)
Všechny fotky naznačují, že to byl příjemně zpestřený tropický Štědrý den. :)
Bohužel nemůžu říct, co je to za květinku, u které si nejsi jistá, mé botanické schopnosti jsou zamrzlé úplně. ;)
A co se týče těch krásně strašidelných květin - ano, souhlasím. Adéla to není, ale i tak bych s jejich oživlostmi nechtěla nic mít. :D

A Botanická zahrada v zahrádkářském provedení je boží! :D

2 Vendy Vendy | Web | 30. ledna 2014 v 17:13 | Reagovat

Krásné skleníkové prohlížení. Ty fialkové orchideje vypadají také jak motýlci, a ano, to žluté cosi uprostřed fialového květu bylo jako brána do jiného světa. :-)
Pěkně jsi nám ukázala tu skleníkovou nádheru, máš dobré fotky, kruci, jak já bych chtěla makro.

3 Pivoňka Pivoňka | 30. ledna 2014 v 21:48 | Reagovat

Ano! Správně! Je to láčkovka. :) Uvnitř té láčky by měla být tekutina, ve které se všichni chudáčci hmyzáčci utopí a rozloží trávicími enzymy, které jsou tam obsažené. :)
Jinak moc krásné a ostré fotky, skoro na všechny kytičky si vzpomínám, když jsem tam byla na exkurzi na konci srpna. Mimochodem, náš průvodce strašně nadával na všechny návštěvníky, jak jsou strašně nevychovaní... Tak snad si nebyla jednou z nich. ;) :D

4 Annika Annika | Web | 1. února 2014 v 21:29 | Reagovat

[1]: chtěla jsem se té soutěže zúčastnit, ale toužebně vyhlížená inspirace, ta líná potvora se nedostavila :-/
a děkuji za pěkný komentář :-)

[2]: děkuji moc :-)

[3]: yay! já to tušila, dík za ujištění, ještě pořád v palici něco z gymplu mám :-)
já byla vychovaná :-) nedupala jsem mimo cestičky, neoškubávala kvítí a ani jsem nebyla hlučná. ale chápu, že třeba děti se špatně uhlídají, a podle častých nápisů "nedotýkejte se křídel motýlů, krátíte jim život", je také problém asi zde.
a kdybych strčila prst (měla-li bych ho tak dlouhý) do láčky do té tekutiny, poškodilo by mi ho to? (to je asi dost trapný dotaz, což? :-D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet