Another

19. září 2013 v 15:31 | Annika~ |  Anime
Z cesty na loňský Animefest už si toho mnoho nepamatuji. Seděla jsem ve vlaku se dvěma cizími kluky, kteří do mě celou cestu cosi hučeli, a z toho všeho jsem si zapamatovala pouze jedinou věc - jeden z nich mi vřele doporučoval tehdy nové anime Another. Nebyla jsem si jistá, zda se na něj někdy vůbec podívám - na horory moc nejsem - ale nakonec jsem si koncem letošního léta řekla, že to zkusím, protože podle anotace to vypadalo lákavě.
Nu, bylo to potřetí, co jsem se podívala na nějaké anime, které mi někdo doporučil. Z toho jednou to bylo skvělé doporučení, dvakrát mě onen titul více či méně zklamal. Kam patří Another se dočtete v následujících řádcích...


Příběh se odehrává v roce 1998. Jeho začátek však vypukl před dvaceti šesti lety, kdy v devátém ročníku nižší střední školy v městečku Jomijama záhadně zemřel nadaný a všemi milovaný student Misaki. Pro třídu i učitele to byla obrovská rána, se kterou se nedovedli smířit, a ve výsledku začali předstírat, že Misaki dále žije a je mezi nimi. Jeho tvář se dokonce zjevila na třídní fotografii...
Od té doby vypukl v Jomijamě podivný a děsivý jev. Každý rok v devátém ročníku začali studenti a jejich blízcí postupně umírat násilnou smrtí a nikdo nevěděl proč, a jak to zastavit.

Kóiči Sasakibara nastupuje jako nový student právě do deváté třídy yomiyamské školy. Ví, že něco záhadného visí ve vzduchu, ale spolužáci se před ním snaží tajemství školy ututlat. A aby toho nebylo málo, Kóiči se seznamuje s tajemnou Mei Misaki s páskou přes oko, která však je ve třídě úplně ignorovaná. Postupně pak zjistí, že Misaki nikdo ze spolužáků nevidí... A v tu chvíli začíná zvláštní fenomén působit. Co se děje, jak se to dá řešit, kdo zemře příště, kdo je viníkem všeho? Tyto otázky si pokládají nejen Kóiči a Misaki, ale i celá třída, a nezbývá jim nic jiného, než se pustit do boje a vyšetřování, dokud jsou naživu...

(Zdroj obrázku: heartlocket.blogspot.com)

Anime začalo zajímavě a slibně. Opening mě zaujal - písnička Kjomu Densen od mých oblíbených Ali Project. Dokonce i ending byl pěkný a soundtrack celkově bych rozhodně pochválila, dobře doplňoval temnou, hrozivou atmosféru.
Postavu Mei Misaki jsem si velice rychle zamilovala. Ani Kóiči mi moc nevadil. Ale zato mi vadily jiné věci. Proč tam proboha bylo tolik těch rozbitých panenek? Ano, dobře dotvářely atmosféru, ale byly tam příliš často, až mi to občas přišlo kýčovité. A proč sakra tak zbabrali ten konec? Poslední díly pro mě byly doslova utrpením. Kdyby tak nepokazili konec, rozhodně bych to hodnotila výš. Někde jsem viděla kohosi napsat, že konec byl podle něj moc americký. Myslím, že by se s tím dalo souhlasit. Navíc mi přišel v jistých ohledech naprosto nelogický.
Následuje spoiler, zabarvila jsem jej, můžete jej odkrýt vybráním myší. Nejde mi na rozum, kde v posledních dílech všichni ti studentíci sebrali ty nože a sekáčky a jakou roli v tom měla šílená majitelka hotelu - nechápu, proč ji tam vůbec dali. Konec spoileru.
Celkové vyústění, konkrétně odhalení aktuální příčiny fenoménu, mi připadalo předvidatelné. Tušila jsem už od začátku, že to tak dopadne. Stejně tak mi připadalo předvidatelné, kdo kdy zemře. A šíleně mě naštvalo, že se fenomén nevyřešil, že studentíci si sice zachránili krky, ale fenomén nezničili, trval dál. Konec dalšího spoileru.

Nutno však přiznat, že anime bylo chytlavé. Zvládla jsem těch dvanáct dílů za dva dny, což je u mě opravdu nadlidský výkon. Krve tam teklo až až, většinu smrtí jsem však zvládla sledovat - z krve mi bývá občas trochu nevolno. Pro jistotu jsem se však nedívala ve fullscreenu, abych případně mohla nechutnou scénu odscrollovat (nikdy totiž nedovedu zavřít oči, naopak je ještě víc vytřeštím). Musela jsem to udělat jen jednou - při jedné opravdu hnusné a ještě k tomu dlouhé scéně, jinak jsem to kupodivu přežila bez úhony. Jenom se od té doby bojím svého deštníku...
I tak ale toto anime nemohu ohodnotit nějak příliš vysoko. Ten konec mě příliš zklamal a trochu mi pokazil celkový dojem. Naopak se mi docela líbilo OVA, které jsem viděla asi dva týdny po dosledování - "nultá" epizoda, ve které divák sleduje, co se dělo s Mei Misaki před začátkem anime a před prvním setkáním s Kóičim. Ani to bych však nehodnotila pěti kosočtverečky.
Myslím si, že to je průměrný kousek, možná lehce nad průměrem. Nic extra, ale vlastně neurazí. Pokud ale máte deštníky s ostrou špičkou, budete se jich bát!


CELKOVÉ HODNOCENÍ: ♦♦♦+


Annika~
 


Komentáře

1 Kariol Kariol | Web | 19. září 2013 v 17:31 | Reagovat

Hororové anime zní zajímavě, ale i kdybych si našla čas, nevím, jestli by mě zrovna tohle bavilo. :)
Děj vypadá originálně, ale jestli se ti zdál konec moc americký, věřím ti. A to mě na filmech/seriálech většinou nejvíc mrzí, konce...
Pěkná recenze! :)

2 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 20. září 2013 v 16:57 | Reagovat

Celkem souhlasím s tím, co jsi napsala, konec byl poměrně nelogický, ale aspoň se tam něco dělo, mně přišla nejhorší druhá třetina, u které jsem se krapet nudila, jelikož mi přišlo, že se tam nedělo nic, co by dopředu posouvalo děj. Opening i ending jsem si u Anotheru zamilovala a líbila se mi i kresba. A je pravda, že od té doby si dávám na deštníky fakt pozor a na deštníky s kovovou špičkou jsem pro jistotu úplně zanevřela. :D

3 sarushef sarushef | Web | 22. září 2013 v 12:41 | Reagovat

Na to bych se taky docela mrkla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet