Ranní myšlenky nad hrnkem zeleného čaje

24. března 2012 v 7:55 | Annika~ |  Každodenní koutek
Konečně jsem se dočkala vytouženého víkendu! Konečně si zase mohu užívat hezkého počasí a dělat si, co chci! Ehm... teda chci říct, téměř co chci. Povinosti jsou okolo mě vždy a všude.


Dnešní odpoledne se totiž pojedu zavřít do knihovny, abych se tam prohrabala oddělením s cizojazyčnými knihami. Potřebovala bych totiž anglicko-japonský slovník a nechce se mi spoléhat jen na internet. Již se totiž blíží čas, abych se dala do sepisování vyprávění na Benron taikai. Sem tam mívám výčitky, že jsem do toho šla, ale pokaždé je zaplaším s tím, že je to přece výzva a já neprohraju. A navíc - jde o jazyk, který miluju a teď by bylo hloupé říct své učitelce, že jsem se rozhodla končit. Už loni jsem to udělala a byla smutná. Cítím se vždycky hrozně, když někoho učiním smutným...

Sice to bude fuška, ale vlastně se do té knihovny docela i těším. Mám ráda prostředí knihoven. Je tam úžasné ticho. Pokud tam nepřijde školní výprava prvňáků nebo druháků. Jednou jsem měla tu smůlu, že jsem přišla zrovna v době, kdy tam po celé knihovně pobíhala hromada malých rámusících dětí. Naštěstí však ona hromada asi po dvaceti minutách odešla. I minulý pátek tam byla školní výprava. Naštěstí však už byla na odchodu, tak jsme se pěkně prostřídali :-)

Také dnes vyjedu jezdit na kole v rámci mého plánu zesílit. Chodit běhat zatím bohužel nemohu - nemám tenisky. Jediné tenisky mám ve škole na hodiny tělocviku, ale ty už jsou prastaré a čekám už jen, kdy se rozpadnou. Měla bych si proto koupit nové. Už teď to bude sranda, ta dnešní jízda na kole. Pojedu v pohorkách :-D Ty tenisky bych si měla opatřit co nejdřív, buď dnes nebo zítra. Celý podzim jsem jezdila na kole v pohorkách a bylo to... zajímavé!

Co dále musím širému moři internetu sdělit, je výsledek mé školní úvahy na téma "Literatura 20. století". To je ta úvaha, jak jsem se s ní piplala o minulém víkendu, jak jsem se tam vynadávala na Pygmaliona, prezentovala některé své zvrácené myšlenky, opěvovala temná psychologická dramata a dávala najevo všechny možné názory, většinou poněkud radikálněji a navrch do toho napráskala hromadu svých emocí. Rozsah hodnocení bylo takovýto: "5, -, S (splnil), +, ++, +++, 1". Jednička byla ve třídě jen jedna. Má práce...
Samozřejmě mi to udělalo radost. Ale nechápala jsem to. Totéž se mi stalo už minulé pololetí. Jedinou jedničku ve třídě jsem měla já. Čím jsou moje úvahy tak vyjímečné, že mám jako jediná vždycky za 1? Já mám ráda svůj způsob psaní, ale myšlenky, které do svých prací píšu, jsou většinou plky bez jakékoliv hodnoty. Často drzé. A i přesto letos nad spolužáky ohledně známek z úvah vedu. Loni jsem zase všechny své úvahy musela předčítat před třídou jako jedny z nejzajímavějších prací. Cítím se trošku hloupě, protože pokaždé, když své "dílo" odevzdám, očekávám, že dostanu za pět nebo že budu veřejně pokárána za drzost a vždycky to hlasitě dávám najevo (napíšu ustaraný status na facebooku). Nikdy se to nestane. Dostanu za jedna. Nechci vědět, co si o mě proboha myslí ty hyeny spolužáci... Ale co! To je tím, že máme toho profesora, kterého máme. U jiného bych už určitě letěla. Teď už mi zbývá jen přežít hodnocení mé práce o vzdělávání. A toho se bojím opravdu moc. Zde jsem si dovolila hodně, ještě víc než v předchozí zmíněné práci, a navíc to má 630 slov! Íííííík...

Ale teď je sobota, není vhodné myslet na školu. Poslouchám jemné zvuky linoucí se z Yirumova klavíru a popíjím zelený čaj s citrónem. Po snídani vyrazím nakoupit a pak na kolo, dokud v lesíku nebude ještě moc lidí. A nakonec do knihovny. A možná se pustím do projektu Kouzelná knihovnička. Pokud se mi nebude chtít dnes, tak zítra. Prostě si užiju další úžasný jarní víkend!

Annika~
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet