Už zase nemocná...

7. listopadu 2011 v 10:41 | Annika~ |  Každodenní koutek
Jak jsem se již zmiňovala v nějakém předchozím článku, už zase jsem ochořela. Tentokrát jsem naštěstí jen nachlazená. Ale i tak to stojí za to...


V pátek jsem celý den strašně kašlala a ve škole jsem si celou dobu říkala: Proč já idiot jsem sem dneska vůbec šla? Ráno jsem se probrala totálně bez hlasu s ucpaným krkem. Poprvé se mi povedlo promluvit až okolo oběda během hraní stolní hry s Masožravkou. V neděli už jsem mluvila, ale zato mi strašně teklo z nosu. A dneska jsem se probudila, mluvím zase trošku líp, smrkám zhruba stejně a raději jsem zůstala doma, než abych prskala po Pivoňce, Astře a Lilii své bacily - ani v nejmenším bych jim je nepřála, kór když tenhle týden píšeme aspoň jednu písemku denně...

Za celý víkend + dnešní ráno jsem už posmrkala cca 11 látkových kapesníků a opravdu si netroufám odhadovat, kolik litrů horkého čaje jsem do sebe nalila - respektive kolik litrů čaje kukicha a kolik litrů obyčejného pytlíkového zeleného čaje. Také mi už začaly docházet zásoby hašlerek - extra silných. Už mám jen tři. To mi na celý den nevystačí. Ale vzhledem k tomu, že zítra už opět půjdu oxidovat do školy, stavím se někem rovnou pro další balíček.

Kvůli tomuto omezení jsem měla víkend velmi jednotvárný - četla jsem si rozpláclá na gauči, viděla jeden díl La Corda d'Oro, hrála hry na Facebooku, poslouchala hudbu, psala, čuměla do zdi, popřípadě vymýšlela aedejské příběhy. Jisté však je, že jsem nevytáhla paty z domu už několik dní a strašně moc si přeji dostat se ven, dokud jsou ještě stromy barevné a není úplná zima.

Jedna věc ovšem na tomto víkendu pozitivní byla: protože jsem měla mraky času, dokopala jsem se k tomu, abych si stáhla počítačovou hru, o které Slunečnice pořád básní. Než se mi ji povedlo stáhnout a nainstalovat, proseděla jsem u toho asi hodinu, protože se v těchhle věcech absolutně nevyznám. To, že se mi ji povedlo nainstalovat je vlastně souhra mnoha náhod. Zjistila jsem, že ta hra je velmi zajímavá. A o jakouže hru jde? Touhou Project, japonská danmaku střílečka.

Princip hry jsem znala částečně z vyprávění od Slunečnice a částečně jsem jej pochopila během sledování některých videí ze hry. Když se mi hru povedlo poprvé spustit, zjistila jsem, že ji neumím ovládat. To největší mínus bylo, že jsem nevěděla jak střílet, což je ve střílečce docela blbý... Následovalo tedy hledání návodu na internetu. Když jsem zjistila, jak hru ovládat, zajásala jsem a spustila ji. A opravu mě moc zaujala.

Čili aspoň vím, jak trávit čas během léčení se ^_^


Annika~
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet