Moji papíroví hrdinové

21. listopadu 2011 v 17:51 | Annika~ |  Vysoká věž
Během mého zatím ještě poměrně krátkého a v lecčems promarněného života jsem si našla už opravdu mraky oblíbených knižních postav, ani už si na všechny nepamatuju. Pár jich ale zůstalo v mém srdci i teď, i když třeba už danou literaturu nečtu a dnes už obdivuji jiné hrdiny. Například...


Má první opravdu oblíbená postava z knížky byla modrá veselá mašinka z knihy psané v angličtině s nádhernými obrázky. Nevím už, jak se ta kniha jmenovala, ale můj otec ji dostal od svého amerického profesora, který ho učil angličtinu. Táta mi ji často předčítal, samozřejmě česky. Vždycky jsem tu mašinku měla ráda a tu knihu taky. Dnes leží v mé poličce již dlouho netknutá, naposledy jsem si ji prohlížela asi před rokem a dokázala jsem si ji již přeložit sama.

Další takovou postavou, která tedy není úplně knižní, byl Myšpulín ze Čtyřlístku. Toho jsem jako malá fakt zbožňovala. Dokonce jsem zacházela tak daleko, že jsem se hrabala ve skříních a hledala oblečení, které by bylo podobné tomu jeho a oblékala se do něj a cítila se děsně dobře :-) Odtud asi pochází má touha cosplayovat xD

Čas plynul a já se zbláznila např. do Ferdy Mravence, ale to byla poměrně krátkodobá láska. Následovala George ze Správné pětky od Enid Blytonové, Nanynka a Málinka ze stejnojmenné knihy od Betty MacDonaldové (tu knihu miluju i dnes, ač není pro mou věkovou kategorii), Ron Weasley, Jarka Metelka (do dneška můj nejoblíbenější rychlošípák) a další Foglarovi hrdinové a Vinnetou. Vinnetoua i Rona mám moc ráda do dneška. Mimo Rona jsem si ze ságy Harryho Pottera v průběhu věků oblíbila i další postavy - dvojčata Freda a George, Tonksovou, Lupina a McGonnagalovou. Mými nejnovějšími láskami z HP se stali před pár lety Snape a Draco Malfoy - Draco teda hlavně díky filmům - zhruba v té době jsem začala hrozně obdivovat Zmijozel xD

Jak už jsem ale zmínila, mám oblíbených literárních hrdinů opravdu mnoho. To byli ti spíše z minulosti, nyní se přesunu k těm současným (když nepočítám ty, které jsem vyjmenovala v souvislosti s Harry Potterem).
Když jsem se stala středoškolákem, což nebyla až taková změna vzhledem k tomu, že jsem od páté třídy na gymplu. Ovšem nepamatuji si, co jsem četla v prvním ročníku, měla jsem totiž plnou hlavu "jiných starostí" a nečetla jsem skoro vůbec. Na jednoho hrdinu si však pamatuju. Byl jím Hamlet, dánský princ vytvořený pod perem Williama Shakespeara. Toho jsem během četby podporovala úplně ve všem co dělal, hltala jeho monology, jeden jsem se dokonce před půl rokem naučila zpaměti - a to v originální staroangličtině. Ještě pořád ho dokáži aspoň částečně odříkat. Je to takový ten nejslavnější - "Žít nebo nežít - to je oč tu běží!" a tak dále. Viděla jsem i na DVD jedno provedení s Františkem Němcem v roli Hamleta. Mimochodem, František Němec je jeden z mých nejoblíbenějších českých herců.

Během letních prázdnin jsem se zažrala do artušovských legend a "rytíři mého srdce" se stali Lancelot (ten nejvíc!! :-), Gareth a Kay.

Následoval druhák, kdy se mé strasti života dospívající dívky vyhrotily, ale četla jsem nyní více než v roce předchozím. Začátkem podzimu jsem se strašlivě zbláznila do pana Darcyho z Pýchy a předsudku. Ten mě skutečně doslova a do písmene okouzlil. A to jak díky knize tak i díky filmu, kde ho hrál charismatický herec.
Následně jsem si přečetla Evžena Oněgina od Puškina. Evža, jak mu říkám, mě jako postava praštila přes oči hned. Našla jsem v něm totiž spřízněnou duši. To bylo poprvé, kdy jsem našla v literatuře spřízněnou duši, což se moc nestává. Proto je pro mě velmi důležitý. Stejně tak mám ráda Taťjanu, kterou beru jako obdivuhodnou ženu. A Lenského jsem taky měla moc ráda, strašně jsem Evžovi vyčítala, že ho zabil. Oněgina jsem viděla i jako balet v Národním divadle a ten mě taky zaujal. Sice nejsem příznivcem baleťáků v upjatých legínách, ale když si odmyslím tohle, byl to úžasný zážitek.
Když už jsem v tom líčení, zmínila bych určitě jednu knihu, kterou jsem v té době přečetla. Nemám v ní žádného oblíbence, ale ta kniha celkově na mě naprosto úžasně zapůsobila. Je jí Obraz Doriana Graye. Nemám zde ráda vůbec nikoho, ale ta kniha mě úplně pohltila.

Následně jsem se poprvé seznámila se spisovatelem jménem Haruki Murakami, jehož styl psaní mě okamžitě zaujal a nyní patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům. Z jeho knih mě nejvíce zaujali tito lidé (bráno podle toho, v jakém pořadí jsem knihy četla): Šimamoto z Na jih od hranic, na západ od slunce, pan Nakata a pan Óšima z Kafky na pobřeží, Fialka z knihy Sputnik, má láska a Mari z Afterdarku. Mimochodem, po dlouhé době jsem si oblíbila nějakou ženskou hrdinku :-)

Málem bych zapomněla na Hiratu, věrného pomocníka komořího Sana ze série detektivek ze středověkého Japonska od Laury Joh Rowlandové!

A tím se dostáváme k mé nejaktuálnější četbě, kterou nyní představuje převážně Virginia Woolfová. V jejích dílech jsem si nikdy nenašla žádného oblíbeného človíčka, až na jednu její povídku jménem Lappin a Lapinová, kde jsem si oblíbila Rosalindu. Časem ale určitě přibudou další :-)


Annika~
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vzhled byl hrdě spatlán v programu Malování místní královnou za použití jejích fotek.


WhiteAnnika's anime, manga, reviews, recommendations, blogs and lists at Anime-Planet